Vzduchostřelba - teorie

Typy vzduchových zbraní

Vzduchovka = zbraň využívající k výstřelu stlačený vzduch či jiný plyn.

Pozn.: Tzv. plynovky jsou zcela jiným typem zbraně. Používají expanzní náboje, jejich konstrukce vylučuje použití kulového náboje nebo náboje s hromadnou střelou a používají se k blízké sebeobraně nebo k vystřelování speciální pyrotechniky.

Podle druhu "pohonu" střely

  • pístové - pohybem pístu je stlačován vzduch, který následně vymete střelu z hlavně
    • pružinové - píst se dává do pohybu tlakem pružiny
    • s plynovým pístem (gas-ram, nitro piston, ...) - píst se dává do pohybu expanzí plynu stlačeného v uzavřené komoře
  • pneumatické
    • CO2 - zdrojem energie pro vymetení střely z hlavně je bombička se stlačeným oxidem uhličitým
    • větrovky - zdrojem energie pro vymetení střely z hlavně je kartuš se stlačeným vzduchem
      • PCP (pre-charged pneumatic) - vzduch do kartuše se stlačuje externí pumpou, přepouštěním z externí tlakové lahve či kompresorem
      • Multi-pump - vzduch se do kartuše stlačuje ruční pumpou instalovanou přímo na zbrani

Pístové vzduchovky podle způsobu natažení

  • zlamovací - k natažení zbraně (stlačení pružiny) dochází "zlomením" celé hlavně
  • s pevnou hlavní - k natažení zbraně dochází pomocí přídavné páky se spodním,bočním či zadním nátahem

Speciální typy vzduchových zbraní

  • airsoftové zbraně
  • paintballové a obdobné zbraně

Střelivo do vzduchových zbraní

Tvar a provedení

  • Diabolky
    • s plochou hlavou
    • s půlkulatou hlavou
    • špičaté
    • s dutinkou
    • s vloženými prvky (hroty či vložky z plastů či různých kovů)
  • Broky
  • Čisticí a jiné speciální střelivo

Materiál

  • olovo
  • jiné kovy, kovové slitiny
  • plast
  • kombinace materiálů

Pozn.: Pro zbraně s drážkovanými hlavněmi je určené pouze střelivo s olověným tělem, ocelové střelivo je určeno výhradně pro hlavně s hladkým vývrtem.

Pojmy, veličiny a jednotky

Odkaz na stránky f. PyramydAir s řadou užitečných pomůcek: kalkulátory, převodníky a spol.

Ráže a kalibr

Ráže či kalibr zpravidla udává vnitřní průměr hlavně a tedy střely, která může být použita pro danou hlaveň. U vzduchovek tento jednoduchý vztah víceméně platí, i když do zbraně kalibru 4,5 mm můžete použít diabolky o průměru např. 4,50 až 4,53 mm podle toho, který rozměr konkrétní hlavni nejlépe vyhovuje. U jiných druhů zbraní ale shodnost průměru hlavně a střely platit nemusí a u ručních palných kulových zbraní se rozlišuje kalibr hlavně (vnitřní průměr) a ráže střely (kombinace několika parametrů vč. rozměrů nábojnice apod.).

Ráže se udává standardně v imperiálních jednotkách (palce) a/nebo v metrických jednotkách (mm).

Pozn.: Ráže udávaná v palcích může být zapisována i bez desetinné tečky před číslem, tedy např. .22 i jen 22.

Nejběžnější ráže vzduchových zbraní pro domácí i sportovní použití jsou .177 (4,5 mm), .22 (5,5 mm), méně často pak .25 (6,35 mm). Vyrábějí se ovšem i vzduchovky v ráži .20 (5 mm), .30 (7,62 mm), .35 (9 mm) až po .45 (11,43 mm), ty už ale tak běžné nejsou. Pro většinu sportovních aktivit je nejběžnější a zároveň nejvhodnější ráže .177 (4,5 mm), a to díky nižší hmotnosti a tedy vyšší rychlosti a plošší dráze střely, což jsou zásadní parametry pro přesnou sportovní střelbu.

Výkon zbraně, resp. úsťová energie a rychlost střely

Výkon vzduchovky ve skutečnosti vypovídá o energii, kterou dostane střela při výstřelu. Energie se udává v joulech a vypočte se pomocí vzorce

E = 0,5*m*v2/1000,

kde E je výsledná energie střely v joulech, m je hmotnost střely v gramech a v je rychlost střely v m/s. Z tohoto vztahu vyplývá, že tato energie je přímo úměrná hmotnosti střely a její rychlosti. Udává-li výrobce výkon vzduchovky, tedy správněji energii střely, měl by také uvést, k jaké hmotnosti střely se údaj vztahuje. Běžná hmotnost diabolek ráže 4,5 mm se pohybuje kolem 0,5 g, takže vzduchovka o výkonu 16 J takové diabolce udělí rychlost 253 m/s a diabolce ráže 5,5 mm s hmotností 1 g by pak tatáž zbraň (pouze s větším kalibrem hlavně) udělila rychlost 179 m/s. Reálná rychlost střely pak také závisí na jejích přesných rozměrech, resp. na tom jak "drhne" v hlavni v průběhu výstřelu.

Především v anglosaském světě se často výkon zbraně udává v jednotkách foot-pound (ft-lbs). K přepočtu na joule použijte vztah 1 ft-lbs = 1,3558 J.

Výkon v ČR běžně používaných vzduchovek se nejčastěji pohybuje mezi 7,5 a 16 J. Zbraň s výkonem kolem 7,5 J je vhodná pro střelbu na 10 m, na kterou je vypisována i řada závodů včetně olympijských a i sportovní zbraně nejvyšší třídy jsou laděny na tento výkon. Zbraně s výkonem cca 16 J jsou vhodné již pro mířenou střelbu do cca 50 m a používají se jak pro sportovní střelbu v rámci FT/HFT závodů, tak na tlumení drobných škůdců tam, kde je to povoleno. Celkem běžné (hlavně mimo Evropu) jsou i vzduchovky s výkony mnohem vyššími, např. kolem 100 J, které se používají především pro speciální sportovní a drobnější lovecké účely, případně až kolem 1000 J, které jsou určené pro lovecké i vojenské použití (tyto supervzduchovky se vyrábějí ve velkých rážích a některé dokáží vystřelovat i střely určené do běžných ostrých nábojů). Za v současnosti nejvýkonnější běžně vyráběnou vzduchovku se považuje puška Airforce Texan kalibru .45 (11,43 mm) s úsťovou energií až 1200 J.

Pozn. 1: Ve většině zemí existují zákonné limity výkonu vzduchových zbraní, které lze vlastnit a používat bez registrace a zbrojního průkazu. Tyto limity jsou v různých zemích velmi rozdílné a časem se mění (v ČR je to aktuálně 16 J) a je třeba se s nimi pro každou zemi dobře seznámit a pečlivě je dodržovat. Viz sekci Pravidla a legislativa.

Pozn. 2: Oproti velmi přísnému limitu max. energie střely ze vzduchových zbraní není našimi zákony nijak omezena energie střel z mechanických zbraní, tj. např. luků nebo kuší. V České republice je zcela legální a bezproblémové v rámci kategorie D dle zákona pořídit luk či kuši, která šípům udělí energii i významně vyšší než 100 J. Z pohledu potenciální škody na zdraví, životu či majetku takovým šípem se omezení pro vzduchovky jeví jako nevyvážené až nesmyslné (i když možná je spíše špatně, že není nijak regulován výkon mechanických zbraní).

Balistika a další fyzika týkající se letu střely ze vzduchovky

Viz samostatnou webovou stránku