Warwick RockBass Infinity 5 Fretless

Recenze: Warwick RockBass Infinity 5 Fretless - pětistrunná bezpražcová baskytara na rozhraní nižší střední a střední třídy

OBSAH:

Celkové hodnocení

Pokud si nastavíte kritéria obdobně jako já (vizte dále), nemáte v 5strunných bezpražcových baskytarách moc na výběr. Mně se výběr rychle zúžil vlastně jen na dvě - Warwick RB Infinity a Ibanez SRF705. Vybral jsem Warwick.

Celkové hodnocení: 8,5/10

• absolutně (bez ohledu na cenu) ... 80 %

• relativně vzhledem k ceně ... 85 %

Klady: Dvoucívkový snímač u kobylky, netradiční a skvěle nastavitelná kobylka a celkové možnosti seřízení, solidní zpracování a dobré materiály, slušný bezpražcový zvuk, netuctový design

Zápory: Snímačům ve zvuku trochu chybí výšky, resp. celková "šťavnatost", baskytara lehce padá na hlavu

Vyrobeno: 2019, Čína

Fotografie baskytary Warwick RockBass Infinity 5 Fretless krátce po pořízení, ovšem již s vyměněnými strunami (zde Thomastik JR345)

Proč Warwick

Léta jsem spokojeně používal baskytaru Cort B4FL, kterou jsem si i trochu vyladil, takže jsem s ní byl velmi spokojen (šlo hlavně o výměnu kobylkového jednocívkového snímače Bartolini MK1 za dvojcívku Bartolini BC4CBC). Nový repertoár mě ale dotlačil do situace, kdy mi začala chybět pátá struna. Na 5strunný bezpražcový nástroj jsem si stanovil následující funkční i nefunkční požadavky (s vysvětlením v závorce):

• Dvoucívkový snímač u kobylky (nepotřebuji napodobovat zvuk kontrabasu, ale potřebuji průrazný středový zvuk)

• Menzura 34" (moje oblíbené struny Thomastik JR345 se v XL délce nedělají a obecně si nechci omezovat výběr strun)

• Rozteč strun na kobylce do 17 mm (jsem na to zvyklý ze své pražcové baskytary a skvěle mi to vyhovuje)

• Zcela čistý hmatník, bez "pražcových" linií (mně se prostě počmárané hmatníky nelíbí)

• Rychlá dostupnost, bezproblémovost uplatnění případné záruky (takže ČR nebo EU)

• Cena do 30.000,- Kč včetně DPH (spíše mezi 20 a 30 tisíci, nechci zbytečně šetřit, když už jsem se rozhodl)

Dále jsem si řekl, že by se mi líbilo, kdyby baskytara nepadala na hlavu, kdyby měla hmatník z ebenu nebo jiného již ověřeného materiálu a kdyby měla aktivní elektroniku nabízející nějakou variabilitu zvukových možností (třeba druhý snímač, rozpínání cívek humbuckeru apod.). Tyhle dodatečné požadavky jsem si ale neoznačil za mandatorní.

Především omezení rozteče strun na kobylce do 17 mm mělo za následek zásadní omezení nabídky možných kandidátů. Po dalším omezení výběru na baskytary z horní třetiny mého cenového rozsahu se z reálně a rychle dostupných vylouply prakticky jen dvě možnosti:

1. Warwick RockBass Infinity 5 Fretless

2. Ibanez SRF705

Moje první dojmy z obou těchto možností byly následující:

• Ibanez je na pohled hezčí, líbí se mi konstrukce s průběžným krkem, má navíc piezo snímač pod kobylkou, ale nemá dvojcívkový snímač u kobylky (a ze singlů Bartolini MK1 obecně nejsem nadšen) a jeho výměna za jiný by přišla na dalších cca 5000,- až 6000,- Kč.

• Warwick má dvojcívku u kobylky, hmatník z ebenu (i když žíhaného), ale k jeho designu se budu muset trochu "prokoukat" a také jsem trochu překvapen, že k němu nemohu najít žádné pořádné recenze, testy, ukázky zvuku apod. a přitom tuhle modelovou řadu Warwick uvedl již roku 2018.

Rozhodl jsem se pro Warwick, a to nejen pro jeho kobylkovou dvojcívku, ale i proto že na Ibanez jsem už dlouhá léta hrál, zatímco žádný Warwick jsem ještě ani nedržel v ruce a mám rád změnu. Obdobný myšlenkový postup jsem aplikoval i při pořízení mé současné pražcové baskytary (Schecter SLS Elite-5) a tu si ani po letech užívání stále nemohu vynachválit a přitom i to byla také klasická koupě zajíce v pytli. V tomto rozhodnutí mně ještě utvrdila velice vstřícná komunikace pana Wilfera z f. Warwick, se kterým jsem diskutoval možnost nejekonomičtějšího způsobu pořízení nástroje.

Konstrukce, výbava

Warwick RockBass Infinity je baskytara z lidové řady Warwick RockBass (neplést s nástroji Infinity bez slova RockBass v názvu, to je, naopak, vyšší třída za úplně jiné peníze).

V konstrukci nástroje jako takového nenajdeme žádné speciality. Tělo je poměrně obyčejné prkno z dvou dílů červené olše, na přední straně dozdobené dýhou z žíhaného javoru. Tělo je zpředu i zezadu zcela ploché, ze zadní strany má standardní vybrání pro tělo hráče, na přední straně ovšem zcela chybí zkosení pro pravou ruku. To je kompenzováno výrazným zaoblením hran těla. Krk je ze třech přířezů javoru spojených pro okrasu tmavými proužky dýhy z dřeva ekanga. Krk je k tělu přichycen jen čtyřmi vruty, ale snad výrobce ví, co dělá a bude to stačit. Přístup k výztuze krku je od hlavy, díky rozmístění kolíků ladicích mechanik je k němu ale dobrý přístup. Tělo je lakované transparentním lesklým lakem, krk má povrch příjemně saténový, hlava je zpředu matně černá. 

Pozn.: Baskytara se vyrábí ještě v barevné variantě Nirvana Black Transparent.

Tělo má celkem běžnou výšku (nebo, chcete-li, šířku), ale je poměrně krátké , takže je krátký i převis směrem k hlavě, což má, při zavěšení na popruh, za následek lehké padání na hlavu. Při praktickém hraní mi to ale nevadilo.

"Železná" výbava už nějaké zajímavosti nabízí. Jde především o specifickou dvojdílnou kobylku Warwick, která mi přijde jako velice praktická. Struny se do samostatného struníku uchycují velice pohodlně a samotná kobylka je pak nadstandardně nastavitelná - nejen pro doladění výšky strun, oktáv a částečně i rozteče strun, ale také pro jemné usazení (výšky, sklonu) celé kobylky. To vypadá a zatím i funguje velmi dobře. K tomu mě jen napadlo, jestli ten systém nastavení výšky a sklonu kobylky nemá za následek snížení styku kobylky a jejím prostřednictvím i strun s tělem a tedy omezení přenosu vibrací, což by se mohlo projevit např. v kratším sustainu. Je pravda, že sustain baskytary hodnotím jen jako průměrný. Ladicí mechaniky Warwick jsou uzavřené a zdají se mi v pohodě. Vykazují sice malou vůli při změně směru otáčení, ale pracuje se s nimi pěkně, chod je plynulý a ladění drží. Kolíky ladicích mechanik jsou na hlavě rozmístěny tak, že struny od nich putují ke svým zářezům v nultém pražci pod různými úhly. Jsem sice spíše příznivcem co nejpřímějšího průchodu strun nultým pražcem, ale tady to má jednu významnou výhodu, a to usnadnění přístupu k výztuze krku, což je dobré.

Veškeré "železo" má chromový povrch. Zajímavým detailem jsou rolny popruhu. Ty jsou konstruovány tak, že primárně počítají s využitím tzv. "Security Lock" systému, který je k nástroji dodáván. Funguje to ale i bez něj.

Nultý pražec obchodně označený jako Just a Nut III je další specialitou f. Warwick. Je vyroben ze syntetického materiálu Tedur a je výškově stavitelný pomocí dvou inbusů. To je opět velice praktické, nicméně napadá mě totéž, co ke kobylce: Neomezuje to trochu přenos vibrací strun na krk, resp. tělo? Praktičnost těmto řešením ale nelze upřít.

Elektrickou výbavu charakterizuje kombinace dvoucívkového "MM-style" snímače u kobylky a jednocívkového "J-style" u krku. Jedná se o pasivní snímače od německého výrobce MEC. Zvuk ze snímačů dále zpracovává aktivní 9V elektronika vybavená dvoupásmovými korekcemi. Ovladače celkové hlasitosti a poměru mezi snímači jsou doplněny ještě o třípolohový přepínač, kterým se ovládá zapojení cívek kobylkového humbuckeru - paralelní, single a sériové. To vše přináší opravdu pěknou zvukovou variabilitu.

Pozn.: Při přepnutí do single módu snímače u kobylky je aktivní cívka blíže ke kobylce.

Seřízení, ladění

Seřízení nástroje je bezproblémové a jeho možnosti v některých ohledech nadstandardní. Těmi nadstandardními možnostmi myslím především mnohostranně nastavitelnou kobylku a výškově nastavitelný nultý pražec. Materiály použité na jednotlivé díly kobylky vypadají kvalitně a dá se předpokládat, že bude kobylku i nultý pražec možné bez problémů seřizovat i v budoucnu. Případný negativní vliv na zvuk či sustain nemohu objektivně posoudit, a tak tyhle možnosti hodnotím pozitivně.

Přístup k výztuze krku k seřízení jeho průhybu je na straně hlavy. Já velmi preferuji přístup od těla nástroje, což je ve většině případů mnohem praktičtější a to tím spíše, když k seřízení není třeba žádný klíč (typicky inbus), ale stačí třeba jen jakákoli tyčka, slabší šroubovák apod., jak je to např. u mé pražcové basy Schecter Elite. V případě tohoto Warwicku je ale k nastavení výztuhy krku dobrý přístup, a to i bez nutnosti povolovat či dokonce sundávat struny. Struny od kolíků k zářezům v nultém pražci totiž směřují ze stran pod různými úhly a tím zůstává koridor uprostřed volný pro přístup k výztuze krku. Krytka výztuhy je navíc odklápěcí bez šroubování a k nástroji je dodáván dlouhý a vtipně tvarovaný inbus, díky čemuž se praktičnost nastavování výztuhy téměř blíží řešení u paty krku. Daní za tuto praktičnost je ovšem to, že struny neprocházejí nultým pražcem přímo a mohou teoreticky klást nějaký odpor při ladění. To se mi ale nestalo, takže opět toto řešení hodnotím kladně.

Seřízení nástroje bylo tedy skutečně jednoduché a ladění drží. Je ovšem vhodné poznamenat, že baskytara přišla už z výroby dobře seřízená a dalo se na ni ihned bez problémů hrát, takže moje zásahy do seřízení nebyly velké a souvisely spíše jen s výměnou strun za struny s nižší tenzí.

Zvuk

Zvuk snímačů hodnotím jako průměrný. Nevynikají ve výškách ani celkové brilantnosti či "šťavnatosti", ale poskytují dobrý zvuk právě pro bezpražcové užití. Mým nejoblíbenějším nastavením je kobylkový snímač v sériovém zapojení v kombinaci s krkovým, který se v celkovém zvuku přirozeně projevuje poměrně málo. Při hraní s živou hlučnou kapelou pak typicky používám jen kobylkový snímač. Ostatní zapojení se mohou hodit také (např. pro pokusy o napodobení zvuku kontrabasu je vhodné zapojení jednocívkové či paralelní), ale pro mě moc důležitá nejsou. A na kontrabasový zvuk mám kontrabas. Výhodou je, že kobylkový snímač má standardní rozměry snímačů typu Music Man, takže jej lze v budoucnu vyměnit za nějaký jiný "MM-style" snímač, pokud někoho přepadla potřeba "tůnit".

Myslím, že nejslabším článkem zvukového řetězce je preamp. Bezpražcovému zvuku to ale slouží dobře.

V kapitole Zvuk ještě zmíním, že nástroj přišel z výroby osazen strunami Warwick Red Stainless Steel, což nepovažuji za šťastné řešení. Obecně mi nepřipadají nerezové roundwoundy vhodné pro bezpražcovou baskytaru, a to jak zvukem, tak svojí typickou nesmekavostí pro prsty, tak tím, že ničí hmatník. Červené "vorviky" tedy šly rychle dolů a nahradil jsem je svými oblíbenými strunami Thomastik JR345, které mají niklový povrch, výrazně tenčí drát použitý na vrchní ovinutí a také nižší tenzi, takže hezky mňoukají. Srovnání zvuku baskytary s těmito dvěma typy strun najdete na mém SoundCloudu (vizte odkaz níže).

Vybrané aspekty praktického použití

Při prvním uchopení mě trochu překvapil profil krku, který bych popsal jako "mělké D". Při známých rozměrech krku jsem očekával průřez ve tvaru standardního "mělkého C", ale zde je na samotný krk průřezu už tak placatějšího C připevněn hmatník s kolmými boky. Krk tak v ruce vyvolává dojem větší mohutnosti, než jaká by se z jeho rozměrů dala očekávat. Pro bezpražcové hraní ovšem tento tvar nepovažuji vůbec za nepraktický.

Již jsem zmínil, že baskytara trochu padá na hlavu, což je dáno kratším tělem a tedy menším posunutím úchytu popruhu směrem k hlavě nástroje. Padání na hlavu je pro mě obecně jen těžko odpustitelný hřích i u levnějších nástrojů, ale k pětistrunným basám jsem o něco tolerantnější a v tomto případě jsem se rozhodl zamhouřit oko. To padání není takové, aby mi prakticky vadilo při hraní, během dlouhého hraní jsem si to ani jednou neuvědomil jako problém. Objektivně ale basa úplně ideálně vyvážená na popruhu není.

Rolny popruhu jsou konstruovány pro použití  tzv. "Security Lock" systému. Ten je součástí dodávky nástroje. Jedná se o dvě podložky, mezi které se vloží oko popruhu a celé se to připevní matkou k trnu, který se pak jednoduše zacvakne do otvoru v rolně. Odpojení popruhu  se pak provádí zmáčknutím malého čudlíku v ose rolny. SL systém funguje dobře, ale pokud odkládáte nástroj do obalu či kufru s odpojeným popruhem volně loženým vedle nástroje, pak mohou zámky SL systému poškodit povrch nástroje. Můj první dojem byl, že bez tohoto SL systému v rolnách nebude popruh dobře držet, to se ale nepotvrdilo a použití SL systému není nezbytné.

Pozn.: Rolna na popruh v ose těla je poněkud utopená mezi designovými výstupky těla, což přináší možné potíže při použití širokých popruhů na této straně. Se zvyšující se šířkou popruhu bude také nejspíš stoupat míra potřeby použít Security Lock systém.

Na přední straně těla chybí zkosení pro pravou ruku. To je kompenzováno výrazným zaoblením hran těla a v praxi mi to vůbec nevadí. Ostatně, já jsem zvyklý na mnohem ostřejší hrany těla baskytary Schecter SLS Elite a ani tam mi to nevadí.

Pokud jste zvyklí často opírat nástroj o zem bez použití stojanu, pak je třeba dát pozor na to, že se nástroj o podložky neopírá rolnou popruhu, ale výstupky dřevěného těla, takže může celkem lehce dojít třeba k poškození laku na těchto výstupcích. Většina nás ale na své nástroje dává pozor a ukládá je do stojanů, případně je zavěšuje, takže toto nebezpečí není velké.

Uložení baterie v kapse pro elektroniku mi připadalo jako docela dobrý nápad. Ale ukázalo se to jako dost nepraktické, výměna baterie je poněkud krkolomná, je třeba dávat pozor na okolní drátky a bez nástrojů je to docela obtížné. Kryt je pak pouze nacvakávací a drží ho dvě drobné plastové úchytky - snad to něco vydrží...

K zasunutí/vysunutí konektorů mých oblíbených kabelů Planet Waves do/z nástroje je potřeba až příliš velká síla a hrozí utržení konektoru, pokud by se tahalo za kabel. Je to nepraktické především při vyměňování nástrojů během produkce, což je pro mě velice častý proces. Kabel by v nástroji dobře držel i při menší síle. Já kabel zasunuji a vytahuji během hraní opravdu často a přílišná síla k tomu nutná mě obtěžuje, proto tuto drobnost řadím mezi dílčí negativa. Pro toho, kdo nástroj na začátku produkce zapojí a na konci odpojí, to ale celkem jistě negativum nebude.

Detaily Security Lock systému

Závěrečné hodnocení

Warwick RockBass Infinity 5 Fretless není dokonalá baskytara, ale její kvalita a možnosti odpovídají ceně. Nedostatky typu lehkého padání na hlavu a zvukové průměrnosti (která ale, vzhledem k bezpražcovému provedení vlastně negativem není) jsou vyváženy netradičním designem (pro ty, kdo ocení odklon od tuctovosti), kvalitními materiály, nadstandardními možnostmi seřízení a velkou zvukovou flexibilitou. Nápis "Made in China" už také nějakou dobu není zlým znamením a f. Warwick si jistě kvalitu výroby hlídá. Baskytara je dodávána s gigbagem Warwick Rockbag Student Line, který je sice opravdu jen  základním obalem a pro mě není užitečný, je to ale docela milá pozornost.

Osobně jsem klady a zápory vyhodnotil tak, že si nástroj nechám a dokonce se ho nebojím doporučit ostatním zájemcům o pětistrunnou bezpražcovou baskytaru této třídy.

Pozn.: Na Internetu se, alespoň v době psaní této recenze, nedají prakticky najít berné zvukové ukázky či recenze, což, v kombinaci se zjištěním, že mi byl v únoru 2023 dodán nástroj vyrobený v srpnu 2019  (podle štítku na nástroji jde o rok 2019, podle informací k sériovému číslu na webových stránkách Warwick.de byl ale nástroj vyroben v lednu 2023, což bude ovšem ve skutečnosti datum expedice), dává tušit, že se nejspíš nejedná o celosvětový bestseller. Ovšem být jedním z deseti majitelů tohoto nástroje na světě má také svoji váhu.

Ještě přidávám tabulku s poznámkami z prvního dojmu a vývojem mých názorů s časem používání nástroje:

Únor 2023

Kompletní specifikace

Kompletní specifikaci baskytary včetně porovnání parametrů s některými dalšími nástroji, se kterými jsem měl co do činění, najdete v následující tabulce:

Aktualizace duben 2024 - zvuk - Struny a mňoukání

Čím více na baskytaru hraji, tím více přicházím na chuť zvuku. Dosáhl jsem také optimálního seřízení nástroje a, oproti prvnímu dojmu, si nyní zvuk baskytary opravdu užívám. Velmi důležité jsou ovšem také struny.

Během používání této baskytary jsem vyzkoušel různé struny s cílem dosáhnout nejlepší kombinace sametového a přitom průrazného středového zvuku a typicky bezpražcového "mňoukání", tedy zvuku, který anglicky mluvící baskytaristé popisují jako "mwah".

Základem bylo optimální seřízení nástroje na co nejrovnější krk a co nejnižší dohmat, který ještě struny příliš netlumí. To tento nástroj velice dobře umožňuje. A pak to chce standardní nehlazené struny s co nejnižší tenzí. Vyzkoušel jsem struny Thomastik JR345 (.043"), La Bella RX-N5A (.040"), Markbass Ultimate Nickel (.040"), DR Sunbeam (.040"), nerezové Warwick Red Label, ale i hlazenky D'Addario Chromes či Thomastik JF345.

Jednoznačným vítězem jsou zatím struny Thomastik JR345, s poměrně velkým odstupem na druhém místě se umístily struny DR Sunbeam a prakticky všechny ostatní bych nechal bez umístění. Hlazené struny jsem si neoblíbil, i když jsem je předtím dlouho používal, mňoukají nejméně a také se nejméně prosazují ve zvuku rockové kapely.

Kdybych měl svůj "test" shrnout, pak jsem docela zklamán. Výběr totiž není dobrý. Struny Thomastik JR345 jsou sice pro mé účely skvělé, ale jsou velmi drahé (cca 2.000,- až 2.500,- Kč za 5strunnou sadu) a objevují se dlouhá období, ve kterých tyto struny nejsou vůbec k sehnání. Ostatní struny, které jsem vyzkoušel, nepřinášejí očekávanou mňoukavost a/nebo dobrý pocit pod rukama, a to většinou kvůli jejich vyšší tenzi a také hrubšímu ovinutím oproti Thomastikům. Z šedého průměru ostatních strun trochu vyčnívají struny DR Sunbeams, které mají přece jen o trochu nižší tenzi než je jinak běžné, ale Thomastikům konkurovat ani tak nemohou a ještě ke všemu mi přišla sada, ve které struna H nehrála dobře.

No nic, budu pokračovat v hledání...

Duben 2024