Levné puškohledy
Recenze: Valiant Themys HFT 4-12x40 a Nikko Stirling Moutmaster IR AO 3-9x40 - levné puškohledy a jejich použití na pístové vzduchovce
Úvod
Střelecký dalekohled nazývaný také puškohledem je téměř povinným příslušenstvím vzduchovkáře, který má v plánu co nejpřesněji střílet i na větší vzdálenosti. Požadavky na puškohled pro vzduchovku jsou ovšem v lecčem jiné, než požadavky na optiku pro palné zbraně. Jaké jsou tedy základní požadavky na puškohled pro vzduchovku a jaký parametr puškohledu z nich vyplývá?
Je třeba, aby se dal puškohled použít i pro střelbu na malé vzdálenosti, stejně jako na ty střední (pro vzduchovkáře velké), tj. např. od 7 do 50 metrů. Puškohled by tedy měl mít nastavitelnou paralaxu, tj. zaostření, resp. nastavení optické roviny objektivu alespoň od 10 m do nekonečna.
Je záhodno dosáhnout co nejmenší vzdálenosti osy puškohledu od osy hlavně, aby se tím co nejvíce zmenšily nutné opravy pro střelbu na různé vzdálenosti. Proto jsou vhodné optiky s menším průměrem vstupní čočky. Vhodným kompromisem mezi malou velikostí čočky objektivu a světelností se zdá být např. průměr 40 mm, v praxi se nejběžněji používají optiky s průměrem objektivu od 30 do 50 mm.
Existují soutěže, během kterých je zakázáno měnit nastavení optiky (např. HFT) a střelec je tak nucen střílet i na vzdálenosti, na které není optika optimálně nastavena. To se projevuje různým rozostřením cíle v různých vzdálenostech. Pro tyto účely je tedy vhodné hledat puškohled, který má co největší hloubku ostrosti. Tu se ale nikde nedozvíte. Při stejném zvětšení a průměru objektivu budou mít všechny puškohledy hloubku ostrosti obdobnou, nicméně puškohledy s pevným zvětšením budou mít hloubku ostrosti větší než ty s proměnlivým zvětšením. Takže to chce spíše pevné zvětšení (na HFT stejně zvětšení během soutěže měnit nesmíte).
Se vzrůstajícím rozdílem mezi aktuální vzdáleností cíle a vzdálenosti, na kterou je nastavena paralaxa puškohledu, se také zvětšuje chyba paralaxy související s ne zcela vystředěným pohledem oka do okuláru. Pro tyto účely je tedy vhodné hledat puškohled, který má co nejmenší chybu paralaxy. Různí výrobci se chlubí různým řešením, jedním z nich je např. delší tzv. oční reliéf, tedy vzdálenost oka od okuláru, protože tím se snižuje prostor pro špatné vycentrování oka vůči puškohledu.
Pro soutěžní vzduchostřelbu je vhodné mít záměrnou osnovu umožňující na osnově dobře odečítat opravy pro různé vzdálenosti. Jako nejvhodnější se jeví záměrné osnovy provedení Mil Dot nebo ještě lépe Half Mil Dot, případně další speciální osnovy od typu Half Mil Dot odvozené. Pro střelbu na větší vzdálenosti je vhodné mít cejchovanou osnovu protaženou co nejvíce ke spodnímu okraji zorného pole puškohledu, klidně až úplně na okraj.
Střelci z větrovek mají situaci jednodušší v tom, že se nemusejí tak zabývat mechanickou odolností optiky, protože jejich pušky prakticky nemají zpětný ráz. To uživatelé pružinových vzduchovek, které z principu mají celkem výrazný a ještě kvůli pohybu pístu poměrně specificky probíhající zpětně-dopředný ráz, musejí dbát i na mechanickou odolnost puškohledu. K tomu je třeba přičíst velké množství výstřelů, které je sportovní střelec ze vzduchovky schopen vyprodukovat oproti např. střelci-lovci z palné zbraně. Jsou známy případy, kdy pružinová vzduchovka "ukopala" optiku, která jinak vydrží i na palných zbraních. Odolnost puškohledu proti "ukopání" se ale, bohužel, nedá zjistit jinak, než dlouhodobým praktickým používáním. Jedinou radou tak snad může být sázka na renomované výrobce a doporučit také lze zvolit prodejce/výrobce s dobrými referencemi na vyřizování reklamací.
V neposlední řadě by puškohled neměl být zbytečně drahý. I zde ale platí, že za málo peněz bude méně muziky, a tak hledání puškohledu s co nejlepším poměrem cena/kvalita/užitnost může být běh na dlouhou trať s mnoha slepými uličkami.
Níže jsou uvedeny informace ke dvěma puškohledům nižší třídy:
Valiant Themys HFT 4-12x40
Puškohled Valiant Themys 4-12x40 (bez sluneční clony) na pušce Weihrauch HW 77 K
Detail komínků Valiant Themys
Na fotografiích výše je puškohled Valiant Themys 4-12x40 na pušce Weihrauch HW 77 K (nahoře bez sluneční clony, dole s clonou). Použita je jednodílná nízká Al montáž. Montáž je ovšem nutno samostatně dokoupit. V této konkrétní konfiguraci je vzdálenost osy puškohledu a osy hlavně 39 mm. Kvůli dlouhému očnímu reliéfu (100 - 110 mm) musí být puškohled posunut poměrně dopředu, aby se za ním dobře poskládala hlava střelce, což vyžaduje dlouhou drážku (zde splněno). Zároveň se tím ale použitá jednodílná montáž dostala mimo kotvicí jamky na těle pušky a objektiv puškohledu se dostal až nad komoru pro nabíjení diabolek, což nabíjení trochu komplikuje (ale jde to). Při použití sluneční clony je pak nabíjecí komora kompletně pod puškohledem a pro nabití zbraně je třeba mít zdravé a zručné prsty. A, pokud nepoužijete sluneční clonu a přímo na objímku objektivu nasadíte krytku, pak tato krytka ještě výrazně zmenší nabíjecí prostor a nabíjení diabolky se stane opravdu obtížným. Puškohled má odkryté komínky, což na jednu stranu usnadňuje jeho seřízení a případné nastavování korekcí, ale na straně druhé je třeba dávat pozor, aby se např. při přenášení zbraně v pouzdru komínek nepřecvakl. Komínky sice cvakají hezky, ale pootočit jimi jde celkem lehce. Rozsah nastavení až 66 MOA v obou rovinách je opravdu nadstandardní. Při 10násobném zvětšení je osnova True Mil Dot. Opticky je puškohled velmi dobrý, má minimální chromatickou vadu, obraz je ostrý a záměrná osnova vyleptaná ve skle je skvěle čitelná a velmi jemná, takže nepřekrývá ani malé cíle. Díky tomu ale může být hůře rozeznatelná na pestrém a tmavém pozadí. V protisvětle to není žádná sláva, pokud je ale alespoň trochu šikmé a je nasazena sluneční clona, tak to celkem jde. Osnova je umístěna v druhé ohniskové rovině, takže se při změně zaostření objektivu, resp. změně nastavení paralaxy nemění. Provedení puškohledu je kvalitní, není to ale žádný drobek a přidá k hmotnosti zbraně dalších 0,5 kg. Veškerá optika je skleněná a měl by (doufejme) vydržet i kopání silnější pružinovky, jakou právě HW 77 je. Dodávané zaklapovací krytky nejsou žádná sláva, již po chvíli používání z jedné z nich vystřelila do neznáma pružinka držící krytku v otevřené poloze. Kromě toho je třeba pamatovat na nějaké místo mezi zbraní a objektivem, aby šly krytky vůbec nasadit.
Hodnocení:
Pozitiva
Kvalitní a robustní konstrukce (po cca 3000 výstřelů z HW 77 K při 15,5 J se zatím nic nehnulo)
Optická kvalita
Speciální vlastnosti pro HFT - dlouhý oční reliéf, speciální záměrná osnova protažená až na spodní okraj zorného pole
Sluneční clona v ceně
Negativa
Teoretická
Možné komplikace spojené s délkou puškohledu v kombinaci s dlouhým očním reliéfem (možné problémy s uchycením dostatečně vpředu, zakrytí nabíjecí komory, příp. nemožnost využít kotvicí šrouby montáže)
Praktická
Stupnice zvětšení neodpovídá přesně skutečnému zvětšení
Optická korekce okuláru je posunutá do plusových hodnot, nastavení korekce na nulu neznamená nulovou korekci
Po čase se uvolnila vnější objímka okuláru a při změně optické korekce se často stále uvolňuje
Setové krytky jsou nekvalitní a brzy kompletně "odešly"
Aktualizace po cca 5000 výstřelů:
1. Držení nástřelu
Cca po 5000 výstřelů se přes noc významně pohnul nástřel (o nějaké 4 Mil vlevo a 1,5 Mil dolů). Nepřišel jsem na žádnou objektivní příčinu (rána do zbraně, uvolnění či posun optiky apod.), tak jsem puškohled doklikal "na nulu" a, zdá se, nástřel zase drží, i když si jím od té doby nejsem nějak jistý. V rámci testování držení nástřelu jsem provedl i klikací test, tedy střelbu se zamířením do stejného místa, ale vždy s posunutím kříže o stejný počet kliků vlevo, nahoru, vpravo a dolů s očekáváním, že se na konci dostanu zpátky do místa prvního zásahu. To se jakžtak povedlo, ale skvělé to není a trochu mě překvapilo, že obrazce, které jsem svými zásahy během klikání vytvořil, nejsou úplně čtverce.
2. Zvětšení
Také jsem přepočetl skutečné rozteče zásahů z klikacího testu na ty teoretické a z toho mi mimochodem vyšlo, že při nastavení puškohledu na 10násobné zvětšení je zvětšení reálně 11násobné a puškohled tak není úplně True Mil Dot. To jsem následně ověřil i pozorováním. Grafické výsledky tohoto mého testu uvádím níže. True Mil Dot je puškohled tedy při nastavení zvětšení na 9 a kousek (reálně se jedná o desetinásobné zvětšení). Asi to tak bylo od začátku, s jistotou to ale říct nemůžu.
3. Optická korekce okuláru
Mám na svých očích poměrně významnou optickou vadu, střílím ale bez brýlí, a tak využívám téměř celého rozsahu optické korekce okuláru. S puškou ale v poslední době střílelo několik lidí bez očních vad a všichni se shodli na tom, že kříž vidí ostře až při nastavení korekce cca -1D, možná i o něco větší. Tak si troufám prohlásit, že nastavení okuláru na nulu ve skutečnosti znamená, že je na něm jistá plusová optická korekce. To by nakonec docela odpovídalo i mému nastavení, protože brýle na dálku mám +2,25D a na puškohledu mi stačí odhadem +1,5D až 1,75D (to jen odhaduji z relativní pozice točítka na okuláru ve vztahu k deklarované maximální korekci 2D na obě strany). Pokud mám pravdu, pak je okulár nastaven do mínusu a reálný rozsah jeho optické korekce není -2D až +2D, ale cca -1,5D až +2,5D. To není dobrá zpráva pro krátkozraké střelce. Jestli to tak bylo od začátku nebo jestli se to časem nějak hnulo, si nemohu vzpomenout, s korekcí jsem dost často točil kvůli jiným střelcům a kvůli svým pokusům střílet s různými brýlemi a už si nepamatuji, jak to bylo na začátku.
4. Mechanický stav
Vnitřní mechaniku nejsem schopen vyhodnotit, snad ten úlet popisovaný výše byl způsoben něčím jiným, než je vnitřní vada puškohledu, a byl jen výjimkou potvrzující pravidlo, že puškohled drží.
Co se týče vnějšího stavu, tak vše funguje a drží, jedinou výjimkou je jen uvolnění vnější objímky okuláru. Ta je pouze našroubovaná na okuláru, aby se s její pomocí dalo lépe manipulovat s optickou korekcí okuláru. Mně se v jednu chvíli na závitu pohnula a od té chvíle se mi ji nepodařilo utáhnout tak, abych ji téměř pokaždé při nastavování kladné optické korekce nezačal vyšroubovávat. Asi tomu budu muset nějak drsněji domluvit. Jinak ostření objektivu (paralaxa) i klikání komínků funguje jako zamlada.
Do věčných lovišť ovšem záhy odešly obě krytky, které jsou s puškohledem dodávány. Už od začátku nevypadaly, že by měly něco vydržet, a také nevydržely.
Výsledky klikacího testu puškohledu Valiant Themys 4-12x40
Použita puška Weihrauch HW 77 K, střelba s přední oporou, zvětšení 10x, místa zásahů jsou vždy určena jako geometrické těžiště skupiny 3 až 5 reálných zásahů. Teoretická místa zásahů jsou vypočtena pro True Mil Dot nastavení, což mělo u tohoto puškohledu při 10násobném zvětšení odpovídat.
Obr. 1: Vzdálenost střelby 13 m, klikání po 2 x 20 klicích (20 kliků = teoreticky 1,9 cm, reálně 1,7 cm), laboratorní podmínky (v interiéru)
Obr. 2: Vzdálenost střelby 20 m, klikání po 20 klicích (20 kliků = teoreticky 3 cm, reálně 2,8 cm), venku, lehký, ale celkem stálý vánek
Obr. 3: Vzdálenost střelby 30 m, klikání po 20, resp. 40 klicích (20 kliků = teoreticky 4,4 cm, reálně 4 cm), venku, lehký, ale celkem stálý vánek
Průběžný závěr ze zkušeností s dlouhodobějším používáním puškohledu Valiant Themys
Protože puškohled Valiant Themys už mám a zvykl jsem si na jeho nectnosti, tak ho budu dále používat, dokud/pokud se nerozsype. Kdybych ale stál před koupí nového puškohledu, koukal bych po takovém, který
a) má pevné zvětšení, a to takové, při kterém bude zároveň True Mil Dot, optimálně desetinásobné
b) má tenkou Half Mil Dot osnovu, optimálně se spodní částí stupnice protaženou až k okraji zorného pole
c) umožňuje nastavit paralaxu min. od 10 m dále, optimální by bylo třeba od 7 m
d) má menší průměr objektivu (např. 32 mm, max. 40 mm)
e) má sluneční clonu (to není nezbytnost, ale hodně pomáhá)
Jestli takový puškohled existuje, jsem ale zatím nezjišťoval. Škoda, Valiant Themys by se téměř blížil ideálu i s ohledem na cenu, kdyby ale byl kvalitněji vyroben.
Nikko Stirling Moutmaster IR AO 3-9x40
Puškohled Nikko Stirling Moutmaster 3-9x40 na pušce Weihrauch HW 77 K
Detail komínků Nikko Stirling Mountmaster po odšroubování krytek
Na fotografii výše je puškohled Nikko Stirling Moutmaster 3-9x40 na pušce Weihrauch HW 77 K. Použita je dvojdílná nízká Al montáž, která je dodávána s puškohledem. Montáž je opravdu nízká a tubus puškohledu je třeba mírně podložit, aby se objímka objektivu nedotýkala vyklenutého hřbetu pušky. Komínky jsou pod krytkami, což sice komplikuje akční přecvakávání, ale nastavení je pak dobře chráněno proti nechtěné změně. Komínky cvakají velice hlasitě, ve své poloze drží pevně a změna nastavení vyžaduje útlejší prsty a docela sílu. Rozsah nastavení 30 MOA v obou rovinách je průměrný, ale stačí. Opticky je puškohled průměrný, má poměrně znatelnou chromatickou vadu, což ale při reálné střelbě celkem ničemu nevadí. Nepodařilo se mi zjistit, jestli jsou všechny optické členy skleněné. Obraz je ostrý, záměrná osnova je ovšem vyvedena na plastu a je poměrně silná, takže některé malé cíle dost zakrývá. Zase je ale díky tomu čitelná i na pestrém a tmavším pozadí. Kromě toho ji lze osvětlit červeně nebo zeleně, vždy v pěti krocích intenzity. V jakých situacích a jestli vůbec je toto osvětlení reálně použitelné, jsem zatím netestoval. Puškohled zrovna nevyniká při pohledu v protisvětle nebo šikmém protisvětle. To by určitě zlepšila sluneční clona, která k němu ale standardně dodávána není. Osnova je umístěna v druhé ohniskové rovině, takže se při změně zaostření objektivu, resp. změně nastavení paralaxy nemění. Provedení puškohledu je na pohled kvalitní, nejsem si pouze jist, jestli je tubus vyroben z jednoho kusu. Mechanicky odolný by měl být, možnou slabinou je ovšem plastová základna záměrné osnovy (a kdo ví, jestli v něm nejsou plastové ještě nějaké další optické členy). Negativním překvapením je i velký rozdíl mezi skutečnou vzdáleností a vzdáleností indikovanou na objímce objektivu. Rozdíl se pohybuje kolem 30 % (skutečná vzdálenost je nižší než odečtená na objímce objektivu a procentuální rozdíl je různý pro různé vzdálenosti), což je opravdu hodně a puškohled nebude vyhovovat těm, kteří potřebují předostřovat podle stupnice na objektivu. Jestli je to problém jednoho konkrétního kusu nebo jestli jde o konstrukční chybu, nevím. I zkušenosti jiných střelců tento puškohled doporučují spíše k použití na větrovkách, kde ho nebude trápit zpětný ráz zbraně.
Hodnocení:
Pozitiva
Nízká cena, montáž v ceně
Kvalitní provedení
Osvětlení záměrné osnovy
Negativa
Jen průměrná optická kvalita, plastové prvky v optice
Poměrně "tlustá" záměrná osnova
Velký rozdíl mezi skutečnou vzdáleností a vzdáleností indikovanou na objímce objektivu
Až příliš nízká montáž, která je dodávána s puškohledem
Zkušenosti uživatelů vypovídající o problémech s držením nástřelu při použití na kopajících zbraních (osobně neověřeno)
Test viditelnosti terče
Níže jsou uvedeny ukázky teoretické viditelnosti terčů na různé vzdálenosti při pevně nastaveném puškohledu. Pro každou vzdálenost jsou uvedeny vždy dvě ukázky, a to z puškohledu Valiant Themys 4-12x40, zvětšení nastaveno na 10x (horní obrázek), a Nikko Stirling Mountmaster 3-9x40, zvětšení nastaveno na 9x (dolní obrázek). Paralaxa obou puškohledů je nastavena na 25 m.
Je třeba rovnou uvést, že tento test nelze brát úplně vážně. Ve skutečnosti jsou cíle vidět lépe, než ukazují obrázky, a to díky schopnostem lidského oka. Přimhuřováním oka je pak možné velmi účinně ovládat hloubku ostrosti.
Nahoře: Valiant Themys HFT 4-12x40, zvětšení 10x, paralaxa 25 m
Dole: Nikko Stirling Mountmaster 3-9x40, zvětšení 9x, paralaxa 25 m
7 m
10 m
15 m
18 m
20 m
25 m
28 m
30 m
35 m
41 m
Pozn.: Zkušební terče jsou umístěny na samonosné terčovnici z materiálu Polimix f. Yate původně používané pro lukostřelbu. Více o této terčovnici případně najdete na samostatné stránce.
Trhon.cz, X/2019, IV/2020