Schecter SLS Elite-5

Recenze: Schecter SLS Elite - moderní baskytara vyšší třídy s velmi variabilním zvukem postaveným na inovativní elektrické výbavě

OBSAH

Úvod

V průběhu procesu výběru nové pětistrunné baskytary se brzy dostal na první místo nástroj značky Sire, konkrétně model Marcus Miller M7. Během několika dní, po které jsem měl tento nástroj v ruce, jsem na něj napsal samostatnou recenzi. Z důvodů uvedených ve zmíněné recenzi jsem tento nástroj ale vrátil a rozhodl jsem se nevstupovat dvakrát do stejné řeky a objednal jsem nástroj, který se v původním výběru umístil na druhém místě, tedy Schecter SLS Elite v pětistrunné variantě. Z hlavních vlastností, díky kterým se Schecter umístil takto vysoko v mém výběru, lze jmenovat velkou zvukovou variabilitu (i když ne tak velkou jako u Sire M7), konstrukci nástroje (konstrukce krku, profil krku, rozteč strun apod.) a také jistou "neotřelost" či "netuctovost" nástroje. Hlavními důvody, proč se Schecter neumístil na prvním místě, byly vyšší cena a skutečnost, že se mi některé jiné nástroje v mém výběru líbily na pohled o něco více.

Pozn. 1: Baskytara patří do série Schecter Diamond, která zahrnuje dlouhou řadu kytar i baskytar, které nejsou vyráběny v USA. Příslušnost k této rodině je uvedena i na hlavě nástroje. "SLS" v názvu jakéhokoli nástroje Schecter je zkratkou slovního spojení "Slim Line Series", což oznamuje, že nástroj má tenčí tělo a především ultra tenký krk.

Pozn. 2: Schecter nabízí i jiné nástroje se zajímavou zvukovou variabilitou. Chvíli jsem např. zvažoval basu C-5 Apocalypse, která má opravdu velmi zajímavé možnosti přepínání módů snímačů, ale pro SLS Elite nakonec rozhodl pro mě líbivější vzhled a lepší aktuální dostupnost.

Přikládám fotografie konkrétního kusu, který dále popisuji (foto: Pavel Trhoň):

Diskusi k této baskytaře můžete najít také např. na fóru baskytara.com.

První dojem

Bezprostředně po vybalení na mě nástroj udělal tento dojem:

  • Pozitiva

    • Basa vypadá pěkně, kombinace lesku přední strany a matu zbytku těla je okulahodící.

    • Na první pohled nevidím žádnou kosmetickou vadu.

    • Krk je rovný, resp. rovnoměrně prohnutý, s perfektně srovnanými pražci, příjemnou povrchovou úpravou (mat), hezkým hmatníkem ze středně kvalitního ebenu.

    • Všechny šrouby a vruty jsou dotaženy a nástroj je i solidně seřízen, i když myslím, že to ještě asi nějaké drobné doseřízení snese (např. průhyb krku).

    • Basa má solidní zvukový projev i jen tak "na sucho".

    • Krk je opravdu plochý a úzký a v kombinaci s menší roztečí strun nabízí nadstandardní pohodlí při hře.

    • Nástroj je dobře vyvážený, nepadá na hlavu

  • Negativa

    • Na jedenapůltý pohled jsem přece jen jednu drobnou vadu našel, a to nedostatečně zapuštěnou misku pro uchycení strun skrz tělo ze zadní části nástroje. Jedna z pěti misek trošku vystupuje nad rovinu povrchu těla. Je to sice jen kosmetika, ale asi do ní, poté, co bude jasné, že si basu chci nechat, trochu bouchnu.

Celkový dojem

Baskytara splňuje moje očekávání, vypadá dobře, první dojem je celkově dobrý.

Seřízení a praktické použití

Vrhnul jsem tedy na dokonalé seřízení nástroje a konečně jsem na něj také brnknul. A moje dojmy z této druhé fáze se dají shrnout do následujících bodů:

  • Pozitiva

    • Basa se dala seřídit velmi dobře. Lehce jsem doladil průhyb krku, výšku strun i oktávy, vše bez problémů.

    • Nástroj nepadá na hlavu, je dobře vyvážený, snaha o co nejlepší vyvážení je vidět i na posunutí kobylky a krku tak, aby se těžiště dostalo co nejvíce do těla nástroje. Krk tak zasahuje skutečně docela do hloubky těla, ale reálně to nevadí ani při hraní slapem apod. Maximální posunutí krku do těla má ještě jeden pozitivní důsledek, a to že 35" menzura není obtížně dlouhá ani pro toho, kdo má kratší ruce, jako třeba já.

    • Velice oceňuji přístupnost a jednoduchost nastavení výztuhy krku. Hlavice výztuhy není na hlavě, ale u těla, je umístěná v otevřené záhlubni v těle a k jejímu nastavení poslouží i obyčejná tyčka, kterou je možné zastrčit do otvorů v hlavici výztuhy. To je opravdu velmi praktické a nastavení prohnutí krku je otázkou pár vteřin, bez nutnosti povolovat či dokonce sundávat struny. Daní za to je viditelná díra na styku krku s tělem, která se někomu nemusí zrovna líbit (a jejíž provedení by se opravdu dalo vylepšit).

    • Matná povrchová úprava krku je příjemná do ruky.

    • Krk je opravdu plochý a úzký, rozteč strun jen 16,5 mm a to dohromady umožňuje velice pohodlnou a rychlou hru. Pozn.: Je ovšem třeba se přizpůsobit poměrně velkému poloměru, tedy malému příčnému zaoblení hmatníku, což nemusí každému hráči a stylu vyhovovat.

    • Kobylka umožňuje uchycení strun jak skrz tělo, tak standardně přímo do kobylky, což možná má i nějaký vliv na zvuk (podle mě moc ne), ale především to otevírá možnost použít různě dlouhé struny. Pro uchycení skrz tělo to musí být struny délky super long scale, při uchycení do kobylky ale stačí i leckteré long scale struny (i když ne všechny, např. struny Elixir Long Scale jsou příliš krátké). To celkem výrazně rozšiřuje možnosti volby strun.

  • Negativa

    • Výška strun na nultém pražci je o trochu větší, než by se mi zdálo optimální. Nultý pražec tedy bude třeba trochu probrousit. Čekal jsem, že s nástrojem v této cenové kategorii nebude žádná kutilská starost, ale asi tam raději nechávají rezervu.

    • A dále pár drobností, které bych snad ani za vyložené negativum neoznačil:

      • Hrana těla, o kterou se opírá pravá ruka, je poměrně ostrá, není tam žádné zkosení ani zaoblení a možná to bude při nějakém delším hraní trochu nepříjemné na předloktí. Hlavním uživatelem asi má být metalista s basou spuštěnou ke kolenům, kde hrana nehraje žádnou roli.

      • K 23. a 24. pražci se již nedá dostat úplně pohodlně, vybrání těla a jeho opět poměrně ostrá hrana tomu trochu brání. Jde to, ale není to úplně pohodlné. Nějak si ale nemohu vzpomenout, kdy naposledy jsem tyhle polohy potřeboval.

      • Osobně bych prohodil a možná celkově změnil pozice ovladačů - automaticky očekávám ovladač hlasitosti nejblíže krku a hned za ním ovladač poměru snímačů. Tady je ale nejblíže krku ovládání výšek, pak basy a teprve za nimi hlasitost a blend. Zvyknu si, ale možná budu přemýšlet o tom, že si je prohodím.

      • Perleťové značky poloh na světlé obrubě na boku hmatníku a vlastně ani na ploše hmatníku v různých polohách vůči světlu mění svoji viditelnost a většinou jsou vidět poměrně špatně.

Shrnutí dojmů ze seřízení a ergonomie

Nástroj se dal dobře seřídit, nikde nedrnčí nic, co drnčet nemá, díky profilu a rozměrům krku se na basu hraje velmi pohodlně, je dobře vyvážená. Bude ale třeba trochu snížit výšku strun na nultém pražci. Pohodu při hraní reálně nenarušují ani ostré hrany těla, čehož jsem se trochu bál. Nástroj váží 4,15 kg včetně strun a baterie, basa tedy není ani moc těžká ani lehká, prostě standard. Žádné z výše zmíněných negativ ve skutečnosti za negativum nepovažuji.

Ukázka uchycení strun standardní délky do bloku kobylky (zde D'Addario NYXL, Long Scale)

Zvuk

Baskytara je z výroby vybavena strunami Ernie Ball 5 Super Long # 2850 .045 - .130 uchycenými skrz tělo, zvuk tedy hodnotím s těmito strunami.

  • Pozitiva

    • Zvuk je na první poslech velmi bohatý na všechny frekvence, i v dvoucívkovém módu má až překvapivě hodně výšek.

    • Zvuk všech strun je vyrovnaný, tlustému "háčku" je dobře rozumět a zvoní až až.

    • Zvukové možnosti jsou opravdu bohaté, rozdíly mezi nastaveními classic, modern a funk jsou velké, korekce doupásmového ekvalizéru jsou naladěny poměrně specificky (především korekce výšek), ale jsou v dobré relaci se zvukovými vlastnostmi samotných snímačů a zvuku dále pomáhají.

    • Možnost přepínání dvoucívkového a jednocívkového zapojení snímačů je užitečná a zvuk v obou těchto módech je velmi dobře použitelný. V jednocívkovém módu jsou aktivní vnitřní cívky, tj. cívka blíže ke kobylce na krkovém snímači a cívka blíže ke krku na kobylkovém snímači, nicméně i to je možné změnit přepájením k tomu určené spojky na snímači.

    • Ani po přepnutí na jednocívkové zapojení snímačů není slyšet téměř žádný brum (ani když hraje pouze jeden snímač).

  • Negativa

    • Pro mě to negativum reálně není, ale zvuk v nastavení modern a funk je opravdu hodně "Hi-Fi" a snižuje schopnost nástroje zvukově se prosadit v kapele. Pro řadu způsobů užití je to žádoucí vlastnost, je ale pravda, že subjektivně vnímáno dřevo basy moc "nehraje" a zvuk může být vnímán celkově jako až neosobně elektrický stírající jakékoli rozdíly mezi různými nástroji používající stejnou elektrickou výbavu.

Celkový dojem ze zvuku

Zvukově nástroj zcela splnil moje očekávání, pro nepřipraveného hráče ale může být zvuk tohoto nástroje trochu překvapením a může chvíli trvat, než si každý najde ten svůj. Jsem si ale prakticky jist, že si každý ten svůj zvuk nakonec najde. Zvukové možnosti jsou opravdu bohaté. Zvukový mód Classic je opravdu klasický až retro. Středy jsou v tomto módu výrazné, ale jsou naladěny přece jen trochu specificky, a tak i tento "retro" zvuk má svůj individuální charakter. V módu Modern jsou ubrány středy a přidány basy a výšky, ale celkově se jedná o jiný charakter zvuku než jen jednoduše ekvalizovaný zvuk Classic. V módu Funk dojde k dalšímu potlačení středů.

Praktická je možnost přepínání snímačů mezi jednocívkovým a dvoucívkovým zapojením. Třípolohový přepínač charakteru zvuku typický pro elektroniku Fishman Fluence přináší další zvukové možnosti, jedná se ale o netradiční až jaksi "modelingové" řešení, které nemusí každému vyhovovat.

Osobně bych tolik nepřidával na basech a výškách v módech Modern a Funk. Já během hraní tyto módy přepínám a přepínám i mezi dvojcívkovým a jednocívkovým zapojením snímačů a ukázalo se jako nezbytné zapojit do mého signálového řetězce programovatelný ekvalizér (v mém případě Boss EQ-200), s jehož pomocí vyrovnávám rozdíly v okrajových frekvenčních pásmech a také rozdíly v hlasitosti dvojcívkových snímačů oproti jednocívkovým, abych příliš nepřekvapoval zvukaře.

Na samostatné stránce jsou k dispozici zvukové ukázky v různých kombinacích strun, snímačů, jejich zapojení, nastavení charakteru zvuku a stylu hraní.

Druhý dojem

Až když se začnete v nástroji trochu vrtat, všimnete si i detailů, které nejsou zvenčí vidět a které také většinou nemají žádný vliv na použitelnost, zvuk a jiné důležité věci. Já bych zmínil dva takové detaily:

  1. Pozitivum: Baterie je do příslušné krabičky na zadní straně nástroje jednoduše zaklapnuta, při výměně baterie není třeba odepínat a nacvakávat konektory na póly baterie, které někdy kladou odpor, a výměna baterie je tak velmi pohodlná. Protože baterii je třeba u této basy vyměňovat celkem často, hodnotím tento detail pozitivně.

Pozn.: Někde jsem četl názor, že umístění baterie uprostřed zadní strany těla je hrůza, která dělá tento nástroj prakticky nepoužitelným (malinko přeháním). Já si to nemyslím a za celou dobu používání baskytary mi umístění baterie v ničem nevadilo. Jako optimální bych ale viděl zapuštění krabičky tak, aby nevystupovala z těla. Někdy je vhodné mít možnost položit basu stabilně na rovnou plochu a to s tímhle řešením nejde. Mám dvě baskytary s takto řešeným prostorem pro baterii a u obou mě to napadlo.

  1. Negativum: Ten, kdo má rád čistou práci, pořádek a přehlednost, by se neměl koukat do prostoru pro elektroniku. Ten je totiž vyplněn nepřehlednou změtí drátů, ve které bude obtížné najít případný špatný spoj nebo jinou chybku, pokud by se vyskytla. Prostor sám není uvnitř moc pěkně proveden a ani jeho ochrana proti nežádoucím elektrickým ruchům na mě nedělá zrovna skvělý dojem. Na zvuk a jeho čistotu to zjevně nemá žádný vliv a použití snímačů Fishman Fluence s sebou automaticky přináší velké množství drátů, ale přesto bych se, být výrobcem, za tento detail trochu styděl.

Pozn.: Je třeba dodat, že jsem sám ještě trochu zvýšil zmatek v drátech tím, že jsem změnil umístění některých potenciometrů, aby mi ovládání nástroje více vyhovovalo. Z této akce také pocházejí popisy na potenciometrech, které jsou ode mě a ne od výrobce.

Prostor pro baterii

Prostor pro dráty a potenciometry

Srovnání s Ibanez SRX

V několika diskusích se objevil názor, že Schecter SLS na první pohmat a poslech připomíná nástroje série SRX značky Ibanez. Shodou okolností vlastním i čtyřstrunný Ibanez SRX 700, takže se k tomuto porovnání mohu vyjádřit.

Jedná se opravdu o konstrukčně velmi podobné nástroje. Pro oba je typická kombinace průchozího javorového krku s jasanovým tělem, krky obou nástrojů jsou dokonce shodně vyztuženy ořechovými vložkami (Schecter to ještě doplňuje jednou vložkou z padouku) a jsou velmi tenké. Jediná viditelnější "stavební" odlišnost mezi těmito nástroji tkví v tom, že krk Ibanez je leskle lakovaný, osazený palisandrovým hmatníkem a odpovídající celkové menzuře 34", zatímco krk Schecteru má saténovou povrchovou úpravu, ebenový hmatník a celková menzura nástroje je 35".

Zásadnější rozdíly tedy najdeme především v elektrické výbavě: Ibanez je osazen dvěma pasivními dvoucívkovými snímači s Alnico magnety, bez možnosti rozepnutí cívek, v kombinaci s předzesilovačem s dvoupásmovými aktivními korekcemi. Schecter používá dva aktivní dvoucívkové snímače s Ceramic magnety a speciální konstrukcí cívek, s možností rozepnutí cívek do jednocívkového módu, v kombinaci s předzesilovačem s dvoupásmovými aktivními korekcemi a přepínačem charakteru zvuku.

Celkové srovnání

Obě baskytary jsou si velmi podobné v tvaru i konstrukci, z čehož vyplývá skutečně srovnatelný pocit z toho, jak padnou na tělo a do ruky. Oba nástroje vyhovují i hráčům s menšíma rukama díky svým nadstandardně tenkým a úzkým krkům. Zvukově se ovšem liší tyto dvě baskytary poměrně výrazně, rozdílná elektrická výbava se na zvuku zásadně projevuje. V prvním dojmu ze zvuku poměrně výrazně vystupuje celkově větší bohatost tónu ve vyšších středech a výškách ve zvuku Schecteru. Schecter produkuje obecně více "Hi-Fi" zvuk, a to především v nastavení "modern" a "funk", Ibanez je zvukově někde mezi schecterovským "modern" a "classic". Také korekce dvoupásmových aktivních ekvalizérů nástrojů mají různý vliv na zvuk, takže jejich kroucením se zvukový dojem z obou těchto nástrojů ještě více odliší. Toto porovnání ovšem platí pouze při nastavení snímačů Schecteru do dvojcívkového režimu. Po přepnutí do jednocívkového módu se zvuk Schecteru ještě dále změní a porovnávání s pevně dvoucívkovým Ibanezem již nedává dobrý smysl.

Suma sumárum, mně dává smysl nechat si oba nástroje. Oba jsou ergonomicky velmi podobné a přechod mezi nimi neznamená žádnou velkou změnu, zvukově se ovšem poměrně výrazně odlišují a mohou se tedy dobře doplňovat.

Porovnání siluet Schecter SLS Elite-5 (černá linie) a Ibanez SRX 700 (oranžová linie)

Souhrnné porovnání mého názoru s marketingovými hesly výrobce a prodejců

Heslo 1: Zvuk, který překoná všechny. Nikdy jste neslyšeli basu, která zní jako tato. Snímače a elektronika Fishman Fluence vám dovolí nastavit zcela individuální zvuk pro jakýkoli hudební žánr.

Můj názor 1: Zvuk je opravdu nadstandardně flexibilní, ale Schecter SLS Elite není jediná basa, která používá snímače a elektroniku Fishman Fluence, a díky superaktivní koncepci Fishman Fluence se zdá, že všechny nástroje s touto elektronikou znějí téměř stejně. A také existují nástroje, které nabízejí ještě větší zvukovou variabilitu (např. mnou recenzovaný Sire M7). Takže s tvrzeními o jedinečnosti tohoto nástroje ve zvukové flexibilitě bych to nepřeháněl.

Heslo 2: Snímače Fishman Fluence poskytují neuvěřitelně jasný a konkrétní tón s bezprecedentní frekvenčním rozsahem.

Můj názor 2: I když toto heslo zní hodně marketingově, musím mu dát celkem za pravdu. Na žádném nástroji, který jsem měl možnost dobře vyzkoušet, jsem si neužil zvuku tak bohatého především ve vyšších harmonických a i mně jdou na tomto nástroji např. vyluzovat flažolety snadněji než na jiných, a to i v nečekaných polohách.

Heslo 3: Odolnost a zpracování zaručující nekonečně dlouhý život

Můj názor 3: Nástroj se jeví jako opravdu kvalitně zpracovaný, vyrobený z dobrých materiálů. Snad i odolnost přední strany těla (jde přece jen o dýhu a ne masivní desku) bude dobrá. Celkovou životnost nemohu hodnotit, ale očekávám ji opravdu dlouhou.

Heslo 4: Maximální hratelnost, superrychlý krk, křeče v rukou a bolavá záda jsou minulostí

Můj názor 4: Krk je opravdu hodně tenký a díky tomu v kombinaci se saténovou povrchovou úpravou je opravdu velmi pohodlný do ruky a neklade odporu rychlým přesunům. Záda mě bolí i bez basy na krku, nicméně tento nástroj váží se strunami a baterií cca 4,2 kg, což je o 1 dkg více než váží ten nejtěžší z mých dosavadních nástrojů, takže ruce ok a snad i ta záda.

Heslo 5: Žádná omezení při hře, skvělá ergonomie, perfektní dosažitelnost i nejvyšších poloh na hmatníku

Můj názor 5: Podle mě je ergonomie naopak spíše slabší stránkou této baskytary. K nejvyšším polohám na hmatníku (23., 24. pražec) se sice dostat dá, ale ne pohodlně. Tělo pod hmatníkem není dostatečně vykrojené a nemá ani zaoblené nebo jinak ergonomicky optimalizované hrany, takže to jde ztuha a může to i trochu bolet. Relativně ostré hrany ostatně charakterizují provedení celého těla, takže ani opření pravé ruky o horní hranu nástroje není při delším hraní moc pohodlné. S tímto bodem bych tedy spíše nesouhlasil.

Heslo 6: Mimořádně stylový nástroj, skvělý vzhled, unikátní plošný barevný přechod, prémiové materiály

Můj názor 6: Přiznám se, že se mi některé jiné baskytary v mém výběru na pohled líbily víc. Nejméně nadšený jsem z onoho plošného barevného přechodu, nemám "bursty" obecně moc rád a i tahle basa by se mi asi víc líbila v jednobarevném provedení. Když ale basu držím v ruce, tak se mi i to barevné provedení líbí nějak víc než na obrázcích. Možná je to ale také tím, že už jsem za ni zaplatil nemalou sumu, takže prostě chci, aby se mi líbila. Ne, vážně, názor na vzhled je čistě subjektivní záležitostí a mně se vlastně ta basa opravdu líbí. Nijak krásné mi ještě nepřipadá vyústění výztuhy krku, ale je to zase praktické. K čemu nemohu mít žádné výtky, je kvalita použitých materiálů, ty opravdu vypadají prémiově, snad jen materiál obruby (binding) vypadá zblízka trochu "laciněji". Stylová a mezi ostatními nástroji jasně rozpoznatelná tahle basa ale opravdu je.

Shrnutí a závěr

Schecter SLS Elite je skvělý nástroj s cenou (cca 38.000,- Kč v únoru 2021), která odpovídá kvalitě. Aktivní elektronika Fishman Fluence sice trochu zastírá individualitu nástroje, ale přináší výborný zvuk s velkou variabilitou. Ti, kdo v elektronice FF najdou zalíbení, mohou vybírat z různých nástrojů touto elektronikou osazených, přičemž Schecter je jednou z nejlepších voleb, především pak při zohlednění ceny (o malinko levnější je např. Cort A4, naopak např. Spector s FF může být klidně dvakrát dražší). Pozitivní vlastnosti počínaje zvukem a konče stavebními materiály a provedením podle mě významně převyšují negativa spojená především s ergonomií a tak, neobjeví-li se nějaké dosud skryté vady, pak si basu nechám a těším se, že toho spolu hodně odbrnkáme a už teď jsem si jist, že ji uplatním opravdu ve všech tak různorodých hudebních stylech, ve kterých se angažuji.

Pozn.: Schecter nabízí i další zajímavé nástroje s velkou zvukovou variabilitou při použití jiných snímačů a elektroniky, např. baskytaru C-5 Apocalypse s možností přepínání snímačů na single coil/parallel/serial. Pokud se vám Schectery líbí na pohled, pak doporučuji projít si jejich nabídku.

Kompletní specifikace

V tabulce níže najdete kompletní specifikaci baskytary včetně porovnání s jinými nástroji, se kterými jsem měl nebo mám co do činění:

baskytary

Něco o snímačích a elektronice Fishman Fluence

Zvukové vlastnosti baskytary Schecter SLS Elite jsou dány hlavní měrou její elektrickou výbavou, konkrétně snímači a příslušenstvím Fishman Fluence. Snímače a se dodávají ve sladěném setu s veškerým příslušenstvím a všechny baskytary s těmito snímači tak budou pravděpodobně mít i stejné ovládací prvky.

Na první pohled se jedná o klasické dvoucívkové snímače s Ceramic magnety s možností rozepnutí cívek do jednocívkového módu. O dvoucívkové snímače se také skutečně jedná, ale řešení samotných cívek je inovativní. Cívky totiž nejsou tvořeny standardním měděným drátem navinutým na jádru, ale jsou složeny z mnoha (tuším, že 48) na sebe položených plošných spojů, na kterých jsou vodivé dráhy cívek "natištěny". Tím je podle výrobce zajištěno, že všechny snímače mají zcela shodné vlastnosti a toto řešení prý také přináší mimořádnou citlivost, artikulaci a dynamický rozsah snímačů.

V jednocívkovém módu jsou standardně aktivní vnitřní cívky, tj. cívka blíže ke kobylce na krkovém snímači a cívka blíže ke krku na kobylkovém snímači. Snímače ale umožňují toto nastavení změnit a používat v jednocívkovém módu kteroukoli cívku.

Specialitou elektroniky Fishman Fluence je možnost nastavení základního charakteru zvuku pomocí třípolohového přepínače na klasický, moderní a funky. Těmito volbami se nastavuje nejen charakteristika ekvalizéru, ale i samotná barva zvuku. Zvukový rozdíl mezi klasickým a moderním módem je znatelný, funky mód je vlastně moderním módem s potlačenými středy. Tyto zvukové módy především určují charakter středových frekvencí, k doladění basů a výšek jsou k dispozici ještě samostatné aktivní korekce. Je to opravdu zajímavé řešení umožňující nastavit rozličnou paletu zvuků, k ještě větší variabilitě by ale jistě přispěly aktivní korekce středů, které ale ve výbavě nejsou.

Samotné snímače jsou aktivní, je je tedy nutno napájet devíti, případně osmnácti volty. Každý ze snímačů má odběr proudu 3,5 mA, zbytek elektroniky pak dalších 1,1 mA. Celá sestava má tedy souhrnný odběr 8,1 mA, což je poměrně dost a je tedy třeba počítat s menší životností baterie než u aktivních baskytar s pasivními snímači. Běžná 9V baterie by měla vydržet až cca 60 hodin hraní, tento čas se ale bude snižovat s tím, jak bude hráč používat aktivní korekce.

Sestava dvou snímačů a předzesilovače Fishman Fluence pro pětistrunnou baskytaru včetně příslušenství se dá pořídit samostatně za nějakých 7.500,- Kč. Série Fishman Fluence zahrnuje řadu snímačů pro kytary i baskytary a jedná se o skutečně zajímavou cestu vývoje snímačů pro elektrofonické hudební nástroje.

Pozn.: Na počátku roku 2019 byly baskytary Schecter prakticky jedinou volbou, chtěli-li jste nástroj se snímači Fishman Fluence. Dnes je tato výbava, samozřejmě, použita v baskytarách (a kytarách) různých značek i cenové úrovně, zájemci o nástroj s touto elektronikou tedy mohou už dnes vybírat z poměrně zajímavé nabídky, která se zřejmě bude dále rozšiřovat.

Spodní strana jednoho ze snímačů Fishman Fluence Bass Soapbar.

Únor 2021

Spotřeba energie snímačů Fishman Fluence na baskytaře Schecter SLS Elite-5

Firma Fishman říká, že běžná 9V baterie by měla vydržet dvojici snímačů Fluence Soapbar Bass napájet cca 60 hodin. To není mnoho a já jsem se chtěl o výdrži baterie vědecky přesvědčit. Proto jsem po každém hraní změřil napětí baterie a sledoval jsem, při jakém napětí začnou být se zvukem problémy, typicky v podobě zkreslování.

Použil jsem baterii Duracell Basic 6LR61 9V (s označením na krabičce "+40 %"). Napětí baterie jsem změřil na začátku a pak vždy po hraní. Ne vždy se mi podařilo změřit napětí ihned po hraní, a tak se ve výsledcích projevují jisté výkyvy plynoucí z částečného zotavení baterie po jistém čase po skončení hraní. Jednalo se o běžné hraní v různých konfiguracích snímačů - nejčastěji H-H, občas S-S, ekvalizér byl převážnou většinu času nastaven na neutrál, jen málokdy byly lehce přidány basy.

A tady je výsledek:

Výsledek se přesně shoduje s informacemi f. Fishman. Při neutrálním ekvalizéru na baskytaře byla mezní použitelná hodnota napětí 6,5 V, nicméně už při napětí 6,65 V se začalo ve špičkách projevovat ošklivé zkreslení a stačilo jen malinko přidat basy, aby se to už nedalo použít. hodnoty 6,65 V jsem dosáhl prakticky přesně po 60 hodinách hraní, přičemž chybu v měření času odhaduji na max. 3 %.

Je celkem zajímavé, že baskytara byla zcela použitelná i při poměrně nízkém napětí baterie, za ještě celkem bezpečnou hodnotu považuji 7 V.

Objektivní ovšem je, že snímače Fishman Fluence Soapbar Bass jsou opravdu velmi žíznivé a že je na to třeba průběžně myslet a mít po ruce náhradní baterii. To se s mými ostatním nástroji, které jsou osazeny pasivními snímači a aktivní je jen předzesilovač, nedá srovnat. U nich vyměňuji baterie typicky po mnoha letech, a to ještě spíše jen pro dobrý pocit, když napětí klesne třeba pod 8 V. Velká spotřeba energie snímačů FF je ale jen malou cenou za jejich skvělý zvuk, ze kterého jsem i po několika měsících hraní stále nadšen.

Aktualizace po roce aktivního užívání

Aktualizace mých poznatků po roce aktivního užívání baskytary Schecter SLS Elite-5 bude stručná: Hraní na tuhle basu je pro mě radost, basa mi po všech stránkách vyhovuje a svoje hodnocení bych v ničem neměnil. Neobjevila se ni žádná vada nebo skrytá negativní vlastnost. Na baskytaře jsem také vystřídal řadu různých strun. Jediným potenciálním problémem, na který je třeba myslet při volbě strun, je omezení dané průměrem otvoru misky v těle nástroje pro montáž strun skrz tělo, a to konkrétně u struny H. Všechny mnou zkoušené struny byly bez problémů, výjimkou ale byly hlazené struny D'Addario Chromes s tloušťkou struny H 0,132". Zakončení struny H na straně kuličky je opravdu mohutné a ještě doplněné omotávkou, takže struna prakticky nešla skrz tělo prostrčit. Sice se to nakonec silou podařilo, ale problém nastal při demontáži struny, která se nakonec neobešla bez vysunutí misky z těla nástroje a uvolnění struny až po její destrukci (tedy destrukci struny). Struny H se poměrně nesnadně upevňují i do samotné kobylky "svrchu", resp. většinou se to neobejde bez posunutí kamene vpřed a jeho opětovném posunutí na správné místo poté, co je uchycena struna, takže stále upřednostňuji montáž strun skrz tělo a také s nostalgií vzpomínám na krásnou práci s mojí nejoblíbenější kobylkou Accu-Cast B200 na baskytaře Ibanez SRX700.

Recenze, videa a další odkazy